Rychnov Model Show 2014
Od pátku 26. září do nedělních odpoledních hodin proběhla akce Rychnov Model Show 2014, která se svým 3. ročníkem pomalu ale jistě zařazuje mezi tradiční akce papírových modelářů.
Protože jsem se z pracovních důvodů nemohl účastnit akce od pátečního odpoledne budu psát o svých zážitcích a pocitech ze soboty a neděle. Přijel jsem s modely našich dětí po deváté hodině dopolední v sobotu a prakticky bez problému jsem s předvyplněnými lístky prošel přejímkou. Bylo to bez stresu, že budu mít co dělat, abych stihnul přejímku před hodnocením a nebudu se dohadovat s přejímajícími o objektivních důvodech s dopravou, proč nejsem schopen dorazit včas před ukončením přejímky. Tím chci naznačit, že pokud přejímka je již v pátek a sobotu dopoledne, je větší šance na vyšší počet zúčastněných modelářů, což se projevilo i v Rychnově proti uplynulým ročníkům. Byl dostatek času s rozmístěním modelů, se seřazením podle kategorií a s docházkou na oběd před hodnocením modelů.
Před samotným zahájením hodnocení se rozhodčí shromáždili na krátkou poradu, kde hlavním rozhodčím byly vysvětleny zásady hodnocení modelů. Hodnotilo se pět parametrů, které měly různou váhu danou maximem bodů za ten daný hodnotící parametr. Maximum mohlo být 100 bodů. Vzhledem k tomu, že akce se zúčastnil velký počet modelářů z Polska nebyl problém sestavit dostatečný počet dvojic rozhodčích pro každou kategorii zvlášť a to podotýkám, že se soutěžilo i ve 4 plastykářských kategoriích. Aby se předešlo případným protestům, tak byla jasná zásada, že rozhodčí hodnotili kategorie, ve kterých neměli soutěžní modely a po skončení hodnocení procházel jednotlivé kategorie hlavní rozhodčí, aby porovnal ze svého hlediska objektivitu jednotlivých komisí. Funkce hlavního rozhodčího nebyla tudíž jen symbolická, ale svým aktivním přístupem a případnými dotazy (kterých asi nebylo zapotřebí) by si upřesnil pohled rozhodčích na jejich hodnocení v jednotlivých komisích.
Kromě přejímky a hodnocení jsem se zúčastnil také tří workshopů. První z nich byl na vděčné téma tvorby podložky pro modely techniky nebo letadel s možností použití foliáží, hmoty na tvorbu skal, laserovými doplňky rostlin a patinovacími přípravky. Druhý, taktéž velice přínosný, nás seznámil s prací se stříkací pistolí, použití potřebné chemie, barev a také servisem a čistěním. No a třetí workshop v řadě nás seznámil s lepením a hlavně správným bombírungem koleček. Jména záměrně neuvádím, protože určitě organizátor bude veřejně děkovat a nechci mu brát tuto příležitost.
V neděli jsem přijel ještě se dvěmi dětmi, abychom lepili modely před laickou veřejností a tím ukázali na možnost trávení volného času touto činností především mezi mládeží. Od 9. hodiny se otevřely prostory s modely i veřejnosti a od prvních chvil se celý sál zaplňoval přicházejícími návštěvníky. Jen odhadem si myslím, že oproti loňskému ročníku zde prošlo minimálně čtyřnásobek lidí. Povětšinou dokonce ukázněných, sám jsem zaregistroval jen pár napomenutí menších dětí, které si vzápětí rodiče hlídali. Hlavní rozhodčí s pomocníky měli hodně práce s přípravou diplomů a dalších ocenění. Samozřejmě byla vyhlášena návštěvnická soutěž o nejlíbivější model.
Účastníci měli možnost zapojení do dalších tří workshopů. Opět to byla tvorba podložky, tentokráte pro pouští variantu. Druhý vorkshop nás seznámil s použití patinovacích přípravků pro modely bojové techniky a třetí byl přínosný pro designery papírových modelů - byli jsme seznámeni s možností práce v Rhinoceru, Corelu a především s filozofií návrhu a postupem od myšlenky k vystřihovánce.
Nezaregistroval jsem žádný protest a ani žádné brblání proti hodnocení. Vyhlášení probíhalo od půl třetí odpoledne a dobrá myšlenka je také v tom, že věcné ceny si vybírali děti a junioři. Senioři byli odměněni medailemi a diplomy popřípadě poháry. Velice se mi líbí, že partnerské kluby z Polska jsou ochotny vyhlásit i svá vyhodnocení určitých skupin modelů a tím podporovat naše lepení modelů z polských vystřihovánek.
Dovolím si krátce a stručně zhodnotit celou akci. Byl to třetí ročník a má stoupající úroveň, až se "bojím", kam je možno laťku zvednou. Je za tím velká práce týmu RMS kolem Michala Dostála. Muselo to stát mnoho energie a mnoho času. Sám je to schopen spíše popsat tým lidí z RMS a přátel z dalších klubů. Při samotné akci jsme se snažili pomoci i my z Licardu z Liberce a také lidi z Minimodels.cz. Všem těmto lidem díky, přeji jim mnoho elánu do dalších akcí a musím říci, že letos jsem nebyl na lepší akci.
Závěrem pro další pořadatele - nestojí za zamyšlení polský model soutěže ? Začínat v sobotu dopoledne (popřípadě v jako RMS v pátek večer) a skončit v neděli odpoledne. Sám mám pocit z polských soutěží, že i pro organizátory je průběh soutěže v lepší pohodě.