Abbe Faria

Když jsem se rozhodnul, že místo jednoho kroužku automodelářů nabídnu zájemcům kroužek lodních modelářů, tak prvním mým krokem bylo to, že jsem se probral archívem tiskovin a plánků a vytipoval jsem modely, které bychm v kroužku měli stavět. Zároveň jsem si řekl, že přes prázdniny všechny vybrané modely začnu stavět. Motorová lodičky bude postavena na základu modelu K203 a ještě scházela plachetnice. Mohl jsem přemýšlet o nějaké plachetnici DXJ, ale to je v současné době mrtvá kategorie a tak jsem přehodnotil svůj úmysl a do oka mi padnul plánek v časopise RC Revue číslo 7 ročníku 2002. Jedná se o jednoduchou RC plachetnici se zajímavým jménem Abbé Faria. Kdo zná román A. Dumase Hrabě Monte Christo tak mu to jméno nepříjde vůbec cizí. Konstruktérem je Jaroslav Suchomel, který navrhnul stavbu z netradičního materiálu - z překližky bedniček od ovoce. V našem případě budeme stavět ze 3 mm topolové překližky, která se dá koupit v modelářské prodejně.

Jako obvykle jsem stavbu započal naskenováním plánku do PC a následným překreslením přepážek, kýlu a paluby s obšívkou v programu Corel Draw. Překreslení plánku se může zdát zbytečné, ale již jsem vysvětlil, že odstraním případnou nesymetrii přepážek a také při zvětšování do správného měřítka se u vektorových výkresů nezvětšuje tloušťka čar, zatímco u bitmapových (skeny) se zvětšením švyšuje i tloušťka čar. Vytisknu si upravené díly na normální kancelářský papír (vhodnější je laserový tisk než inkoust) a pak vystříhnu s přídavkem jednotlivé díly, které rozložím na plát překližky tak, abych respektoval léta vrchní dýhy překližky a také abych co nejvíce šetřil materiálem. Obkreslím tužkou každý díl na překližku, namažu ohraničenou plochu lepidlem Herkules a každý díl přilepím na jeho místo. Lepíme díl po dílu.

Je vhodné plát překližky zatížit a nechat zaschnout alespoň do druhého dne, aby se překližka vlhkem nezkroutila. K vyřezávání přepážek použijeme lupínkovou pilku. Nákup nové pilky nepodceňujte, kupte si pilku, která má trubkový rám. Abychom co nejméně vyštípali dýhu z překližky, je nutný nákup i co nejjemnější plátků (lupínků). Já kupuji rovnou celé balení (12 kusů). Plátky jsou očíslovány, čím menší hodnoty, tím jemnější ozubení. To znamená 0 má více zubů na 1 cm délky než 1 nebo 2. Kupuji většinou plátky 0 nebo 1. Doporučuji nekupovat plátky, které umožňují řezat bez otáčení pilky všemy směry. Většinou s takovým plátkem nebudete schopni řezat rovně. Nepodceňujte nákup řezacího stolku a svěrky. Jen pomocí tohoto příslušenství budete schopni řezat i velmi malé dílky.

Všechna žebra jsem opatrně vyřezal a stejně tak oba díly kýlu. Řežu s rezervou 0,2 - 0,5 mm vně čáry. Raději pak díly dobrousím na přesný rozměr než abych musel vytmelit případné zahloubení dovnitř dílů.

K broušení žeber a kýlu je zapotřebí mít dobré nářadí. Samozřejmostí ve výbavě modeláře je brusný špalík. K jeho výrobě stačí 20 cm kousek latě o průřezu 5 x 2 cm, přes který je pomocí 4 přípínáčku nataženo smirkové plátno. Zrnitost je vhodná 80. Při broušení výřezů se neobejdeme bez plochého jehlového pilníku. Doporučuji mít jeden pilníček, který nebudu používat na nic jiného, než je broušení dřeva. Za roky modelaření si určitě vyrobíte i další různá brousítka.

Opatrně obrousíme vyřezané díly. Na brousítko není potřeba tlačit. Stačí jezdit a smirkové plátno si materiál ubírá samo. Přílišným tlakem se plátno zanáší a hrozí vyštípnutí dýhy na okrajích. Zářezy vybrušuji jehlovým pilníkem. Všimněte si, že přepážky nejprve obrousím až do poloviny čáry a až poté vyříznu otvory v přepážce.

Jestliže je potřeba vyříznout otvor v přepážce, pak nejprve musíme udělat do přepážky něčím díru. Je vhodné použít vrtačku s vrtáčkem o průměru alespoň 2 mm. Jestliže je materiál žebra měkčí, pak můžeme díru udělat i nožíkem. Plátek pilky uvolníme na jedné straně, provlékneme jej dírou v přepážce a znovu přitáhneme pod šroubem rámu tak, aby plátek byl napnut. Když o něj "brnkneme" prstem, musí zvonit.

Opět opatrně vyřezáváme prostor ohraničený čárou. Řežeme co nejblíže čáry, abychom nemuseli hodně dobrušovat. Řezání vnitřku žeber není tak kritické na nepřesnost. Přesto se snažíme o to, abychom se za svou práci nemuseli stydět. Samozřejmě i vnitřek dobrušujeme.

Nesmíme zapomenout na kýl. Ten je v tom případě dost náročný na opatrné řezání. Práce kvapná - málo platná. Nepospíchejte a zvláště při dobrušování buďte opatrní. Celý kýl se skládá ze dvou dílů. Problém je v tom, že je zatím nemůžeme slepit, pokud do kýlu nevložíme přepážku číslo 5. Pokud jste dospěli do této fáze a zlomili jste při řezání pouze 5 pilek, neteče vám krev z více než 3 říznutí, tak jste na dobré cestě začít kostru kompletovat. :-)

31.7.2010 - trochu jsem pokročil. Nejprve slepíme dohromady obě části páteře lodí. protože čas jsou peníze, použil jsem 5 minutové epoxy. Lepil jsem na podložce, na které mám folii z euroobalu, aby se lepené díly nepřilepily k podložce.

V další fázi je zapotřebí rozříznout žebro na dvě stejné poloviny, protože toto žebro bude přilepeno v místech kde je slepený kýl a páteř lodě k sobě. Svým způsobem přilepením obou polovin žebra (na každou stranu jedna polovina) zpevníme lepení obou předchozích dílů.

Lepil jsem opět 5 minutovým epoxidem. Po zatvrdnutí lepidla můžeme vlepit do kýlu zbylá žebra. Ta již můžeme lepit i vodostálým disperzním lepidlem. Samozřejmě dbáme na kolmost žeber ke kýlu.

4.8.2010 - Dalším dílem bude ložiskové pozdro pro hřídel kormidla. Sestavím jej ze dvou průměrů mosazných trubiček. Delší část je z trubičky o vnitřním průměru 3 mm a dva krátké kousky z trubičky o vnějším průměru 3mm a vnitřním 2 mm. Hřídelí kormidla bude kousek drátu z výpletu do jízdních kol, který má průměr 1,9 mm.

Do větší trubičky vsuneme z každé strany krátký kousek. Kratší kousky budou z větší trubičky vykukovat pouze 1 - 1,5 mm. Opatrně přetřeme vyčuhující část s okrajem větší tribičky pájecí kapalinou a rychle zapájíme malou kapkou cínu. Pracujte opatrně, trubičku držíme ve dřevěném kolíku na prádlo abychom se nespálili.

Podle nákresu z plánku si vyřežeme lupínkovou pilkou peruť kormidla. Zvolil jsem leteckou překližku o tloušťce 2 mm.

Hřídel kormidla přichytím do překližkové perutě sekundovým lepidle. Zvolil jsem husté od Pelikána. Nebyla to dobrá volba, tvrdlo hodně dlouho a tak příště použiji středně husté.

Protože budu kormidlo tvarovat do profilu je vhodné polepit obě dvě strany překližky balzou tloušťky 2 mm. Výsledná tloušťka kormidla bude tedy 6 mm a to pak bude dostatečné pro vytvarování do symetrického profilu.

Pro lepení balzy je nejvhodnější v tomto případě použít epoxidové lepidlo. Použil jsem 60 minutové lepidlo fa ALTECO. Chtěl jsem mít dostatek času na zpracování a bál jsem se, že 5 minutové epoxy je na mne moc rychlé. Slepené kormidlo jsem zajistil pomocí přítlačných prkének ve svěráku. Z počítaných 60 monit byly nakonec 4 hodiny.

3.9.2013

Trup jsem ještě potáhnul trojkou balzou a pak na dlouhou dobu odložil. Letos o prázdninách jsem se probíral rozestavěnými modely lodí a nabídnul jsem trup plachetnice Honzovi Jeřábkovi k dostavění. Jsem rád, že neodmítnul a naopak se do toho pustil s velkou vervou.

Trup se nalakoval a vybrušoval a nakonec jsme jej potáhli tlustým potahovým papírem a pořádně prolakovali. Podařilo se nám to tak, že jsme se řekli, že by byla škoda to dřevo "zneprůhlednit" barvou. Paluba je z překližky 1 mm a namořená. Celý trup je pak natřen 2 vrstvami jednosložkového epoxidového laku. Podle plánku plachetnice JIF 65 jsme se inspirovali tím, že jsme použili kování, stěžeň a ráhna ze stejného materiálu. A teď už slibované fotografie.

 

6.10.2013

Už dříve jsme nafotili některé detaily plachetnice a teprve nyní se dostávám k tomu, že mohu fotografie vystavit. Snad fotografie některým zájemcům umožní tuto plachetnici úspěšně dotáhnout do konečné podoby. Návod to neumožňoval.