Maketa DTM z hračky
V našem DDM Větrník Liberec se mi podařilo rozjet seriál závodů DTM, který si brzy některé s našich dětí oblíbily. A tak se nás již v prvním ročníku sešlo na startu hned 12. Ivan Petrů přišel s plánkem podvozku z Petrohradu a tak jsem si řekl, že by bylo potřeba vyzkoušet jeho vlastnosti. Pro „plechovku“ jsem zvolil jiné materiály a jinou konstrukci, ale pro maketu poháněnou motorem Falkon nebo Super Faro se mi tato konstrukce jevila jako vhodná.
Proč přestavba hračky ? Je to snadná odpověď – je v měřítku 1:24, dá se sehnat v nákupních střediscích Kaufland a v celkem široké paletě za cenu kolem 150,- Kč. No uznejte, pěkné závodní auto DTM jako Mercedes, Audi nebo Opel za tuto cenu jen tak dohromady nedáte. Když si budete chtít koupit plastovou stavebnici DTM-ka od fy Tamiya, tak musíte počítat se sumou od 600,- Kč výše.
Tento model odpovídá našim pravidlům (DDM Větrník Liberec) vnitřního šampionátu DTM a také žákovským pravidlům kategorie MC/24 seriálu Mistr Větrník.
Tak jdeme na to. Nejprve jsem si autíčko rozebral. Stačí vyšroubovat 3 šroubky zespodu podvozku, opatrně sundat jedno z předních kol a jedno ze zadních kol (jde to ztuha!), odšroubovat převody se setrvačníkem. Kola nepoškoďte, protože je budeme muset použít na místě předních kol. Stejně tak i hřídele se mohou hodit.
Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že bych mohl odstrojený podvozek použít pro stavbu podvozku dráhového auta. Pohrával jsem si s touto myšlenkou celý den, zvažoval pro i proti a pak nakonec zvítězilo rozhodnutí postavit podvozek z oboustranného cuprextitu.
Podvozek jsem tedy použil jako šablonu pro nakreslení plánku nového podvozku. Před dvěmi lety jsem se pokusil udělat si svůj čtverečkovaný papír, který mi měl sloužit k vlastnímu kreslení plánků podle fotografií. Nakonec jsem usoudil, že to modelářskou veřejnost moc nezajímá a proto jsem ho založil dospod svých modelářských archiválií. No, a ejhle, využití se našlo – dobře se na něm kreslí plánky podvozků.
Plánek je připraven a teď je na čase uříznou kus potřebného cuprextitu. Jak jsem již zmínil, použiji oboustranný. Odříznul jsem tedy pás 160mm x 71 mm a začistil pilníkem. K řezání používám pilku na kov. Jen upozorním, po řezání materiálu na 3 podvozky je plátek tupý.
Když si budete plánek kreslit (na konci návodu budete mít možnost soubory s plánkem si stáhnout), tak jej nakreslete na silnější papír, protože si jej pak můžete vystřihnout a použít jako šablonu pro přenesení obrysů podvozku na cuprextitovou desku.
Když jsme si vystřihli šablonu, pak si hlavní rozměry přeneseme pomocí pentilky (číslo 2) na desku.
Nyní nás bude čekat horší práce, vyřezávání tvaru podvozku. Neobejdete se bez lupínkové pilky s plátky na kov. Které se vám budou rychle tupit. Lupínkovou pilkou řežte bez tlačení a krátkými řezy. Zuby plátku by měly být číslo 2 nebo 3, jemnější moc dlouho nevydrží. Upozorňuji, že prach z cuprextitové desky moc nesvědčí alergiků. Používejte i respirátor a často si umývejte ruce. Brousit vyřezanou desku můžete buď pilníkem (brzy počítejte s jeho ztupením) nebo lépe různými špalíčky se smirkovým papírem. Používejte ty, které mají podložní vrstvu plátno. Podvozek stále lícujte s karoserií, aby lekce vklouznul na místo původního podvozku hračky.
Nyní si přeneseme pomocí pravítka a tužky rysky, kterými oddělíme střední část podvozku s motorem od bočnic s předními koly. Také je teď čas, abychom svrtali dohromady nerozřezaný podvozek s příčkou bočnic. Rozměry příčky a dalších „žlutých“ dílů jsou podle Ivanova plánku. „Žluté“ díly jsou také z cuprextitové desky, která byla zbavena fólie. V mém případě to byla stará již nepoužívaná deska elektronického ovládače.
Opatrně rozřízneme desku podvozku na dva díly a začistíme obě části pilníkem. Všechny mezery pořezech by měly být široké 0,5 až 0,7 mm.
Střed je již oddělen a proto budeme moci k němu přišroubovat držák vodítka. Musíme opět svrtat oba díly dohromady. Vrtám vrtákem o průměru 2 mm a z druhé strany vytvoříme zahloubení vrtákem o průměru 5 mm pro zápustnou hlavu šroubu M2. Rozměry vyhoví z Ivanova plánku.
Držák vodítka a rozpěrku bočnic můžeme přišroubovat na patřičná místa. Používám k tomu šroubky M2 dlouhé 6mm se zápustnou hlavou pro křížový šroubovák.
A nyní budeme moci kompletovat oba díly podvozku k sobě. Nejprve zkompletujeme můstek přes držák vodítka. Vrchní příčku položíme na místo, kde má být a svrtáme s bočnicemi. Z druhé strany zahloubíme vrtákem 5 mm. Vložíme zespodu dva šroubky, nasuneme podložku na každý šroubek o tloušťce držáku vodítka a na podložku ještě papírovou podložku o tloušťce 0,2 – 0,25 mm. Nasadíme příčku a dotáhneme maticemi.
Vsuneme střední díl pod můstek nad držákem vodítka a sesadíme oba díly tak, jak by byly, kdybychom je nerozřezali od sebe. Nalícujeme a vystředíme spodní část pojistky na doraz k příčce, která spojuje bočnice a vyznačíme díry tužkou na střední části. Vyvrtáme dvojkovým vrtákem a zespodu zahloubení 5 mm vrtákem. Vložíme dva šroubky, na ně menší díl pojistky, na něj papírovou podložku (0,2 – 0,25 mm) a poté větší dílek pojistky a zajistíme maticemi. Poté by se měly oba díly navzájem pohybovat mírně dopředu a do stran a také se asi o 0,5 mm kroutit do stran.
V této chvíli je možné se věnovat sestavení zadní nápravy. Rozhodnul jsem se v tomto případě použít ozubené kolo z Favorita. Všichni jistě máte „dobré“ zkušenosti s nasazováním tohoto kola na hřídelku v originálním držáku. Jednou jsem si dokonce pořezal i prsty. Proto jsem se rozhodnul vyrobit demontovatelné domečky zadní nápravy. K tomu jsem použil svůj oblíbený ocelový plech z PC zdroje.
Plech má rozměry 12 x 50 mm. Hned na začátku si vyvrtám díry o průměru 2 mm pro upevnění domečků k základu podvozku. Patka domečku bude široká 5 mm a díry budou v polovině a 2,5 mm od okraje.
Nyní budeme moci konce plechu ohnout a tak vytvořit patky domečků.
V tomto okamžiku budeme muset vyměřit a odůlčíkovat plech v místě, kde připájíme ložiska zadní nápravy. Počítejte se mnou: průměr kole je 26 mm, polovina z něj 13 mm. Světlost modelu 2 mm, proto 13 – 2 = 11. Tloušťka cuprextitové desky je 1,5 mm, pak 11 – 1,5 = 9,5. Vyznačíme na plechu z obou stran, odůlčíkujeme a vyvrtáme nejprve vrtákem 2 mm a poté vrtákem pětkou.
Plech již můžeme rozdělit na dva domečky, které vytvarujeme podle našich požadavků a připravíme si ložiska. Připomínám, že je vyrábím na soustruhu z mosazné tyčoviny z OBI o průměru 6 mm, díra je průměr 3 mm a konec ložiska osadím v délce 2 mm na průměr 5 mm.
V místě zadní nápravy si domečky přiložím na podvozek a označím díry pro přišroubování domečků k podvozku. Šrouby používám o průměru 2 mm se zápustnou hlavou. Délka 6 mm je postačující.
Vyznačené díry jsem odůlčíkoval a vyvrtal vrtákem o průměru 2 mm, zespodu vrtákem 8 mm jsem udělal zahloubení pro hlavy šroubků. Domečky se pak přišroubují na své místo.
Do domečků vložíme ložiska a vsuneme zadní hřídel. Nezapomeneme zkontrolovat rovnoběžnost hřídele s podvozkem a ryskou na podvozku. Ještě je možno díry pro ložiska upravit jehlovým pilníkem.
Je-li vše tak, jak má být, můžeme každé ložisko lehce přilepit kapkou cínu, skoukneme a poté pořádně připájíme každé ložisko. Nemusím připomínat, že pomoci nám může kapalina na pájení nerezu. Důležité je pořádné rozlití cínu. Po zchladnutí vyjmeme hřídel z ložisek. Nepopalte se !!!
Je velice vhodné, když na manipulaci se zadní nápravou budeme demontovat pouze jeden z domečků. Ten druhý lze pak připájet přímo k podvozku.
Zadní domečky jsou připraveny a tak je čas přejít k přední nápravě. Zde je to již můj standardní postup, vyrobíme domečky z cuprextitu a ložiska budou pouze z mosazné trubičky o průměru 4/3 mm a délce 10 mm.
Prozatím připájím pouze domečky do určených míst pro přední nápravu.
Přední kola našeho DTM-ka budou použita přímo z hračky. Chce to cvik, aby jste kolečka vyndali z plastikového podvozku. Raději podvozek rozřezejte, než by jste kola poškodili. Také je vhodné kolečka trochu dotvarovat ve vrtačce nebo v soustruhu. Já kolečka zúžím na 10 mm a trochu zaobluji hrany smirkem (č. 150) na špalíčku.
Hřídelku na přední nápravu použiji také z hračky. Jedno kolo zatlačím až na doraz na hřídel, pak z druhé strany nasunu na hřídelku trubková ložiska (musí se zcela lehce otáčet), pak celou sestavu vsunu do domečků a natlačím kolečko na druhý konec hřídele. Sestavu pak sesadím tak, jak je na následující fotografii. Kola musí mít vůli max. 1 mm při posouvání do strany.
Mám-li sestaveno, mohu kapičkami cínu „bodnout“ obě trubičky k domečků.
V modelařině platí „jednou řež, desetkrát měř“. Je-li vše v pořádku, mohu trubičky pořádně připájet k domečkům. Pozor, kola jsou z plastické hmoty, mohou se tedy tavit. Pracujme rychle a koly točme, aby se nepřilepily k domečkům. Zapájíme, točíme a prudce foukáním ochlazujeme.
Před námi je práce na pohonné jednotce. K tomu budeme potřebovat Motor Falcon, pastorek s 9 nebo 8 zuby modul 0,5 mm, hřídel z ocelového drátu o průměru 3 mm, ozubené kolo Favorit nebo Ites, soustružená duralová kola s mechovým obutím, držák motoru z kousku mosazného nebo ocelového plechu.
Nejprve si vyrobíme držák motoru. K tomu potřebujeme kousek mosazného nebo ocelového plechu o rozměrech 16 x 20 mm. Opět vyvrtáme otvory o průměru 2 mm a také jeden o průměru 6 mm. Držák přišroubujeme k motoru Falcon dvěma šroubky o průměru 2 mm a délce max. 3 mm.
Také je nezbytné nasadit ozubené kolo na zadní hřídel. Přiznám se, k tomu používám kladivo a svěrák. Snad kolegové modeláři z Fara začnou na Favority dělat kolečka, která stačí na hřídeli zajistit červíkem. Také můžeme připájet pastorek na hřídelku motorku. Pochopitelně jen v případě, že je z mosazi nebo oceli. Farácký pastorek lepíme lepidlem na pastorky. Pozor na zalití zubů cínem.
Odšroubujeme domeček a pohodlně vsuneme hřídel s ozubeným kolem do druhého ložiska a volný domeček nasuneme na druhý konec hřídele.
Domeček přišroubujeme a vyznačíme otvory pro upevnění držáku s motorem. Hřídelka motoru musí být v ose podvozku a kolmo na ozubené kolo. Střed hřídele motoru musí být totožný s osou zadní hřídele. Na tot ustavení je tento typ převodu velmi citlivý. Špatně seřízení může znamenat očesání převodového kola během několika sekund.
Motorek přišroubujeme na jeho pozici a zkoušíme jestli zuby do sebe zapadají, jestli jde převod lehce i bez namazání.
Jsme-li spokojeni můžeme držák motoru zajistit připájením k podvozku. Také nasadíme kola a hlavně nastavíme vůli mezi zuby pastorku a korunkového kola. Dříve jsme mezi zuby vkládali cigaretový papírek, dnes tam dávám jednu vrstvu papírových kapesníčků a pak kola dotáhnu.
Připravím si vodítko (Cahoza) a nasadím na něj kartáčky (Alpha) a připravím matici M5. Kartáčky naformátuji roztažením a rozpletením jejich konců.
Vodítko vložím do držáku na podvozku a zajistím maticí. Matici dotahuji až na doraz a poté mírně povoluji, aby vůle byla minimální a vodítko se přitom lehce otáčelo.
Pokračování bude následovat.