Alfetta 1950

Tento, chcete-li návod, má sloužit k objasnění toho, jak se dá přikročit ke stavbě modelu formulového vozu z počátku dějin formule 1. S těmito modely se u nás v současné době jezdí vložené závody v rámci MČR Oldtimer a Nascar. Výrobci plastikových modelů se těmto vozům moc nevěnují a tak výčet značek při závodech je dost omezený. Naštěstí naše firma Směr vyrábí dvě stavebnice v měřítku 1:24, které lze na stavbu použít. Z těchto dvou stavebnic jsem si pro názornou stavbu vybral monopost Alfa Romeo "Alfetta" 1950.

Výlisky modelu odpovídají stáří forem a sám mám asi tři stavebnice, jejichž barva výlisků se liší. Mám červené a šedé. Červenou barvou chtěl výrobce asi ušetřit modelářům výdaje za nákup barviček (to byl vtip). Hned na začátku stavby jsem vyřadil díly stavebnice, které určitě nepoužiji. Nejprve jsem si vyřezal podlahu monopostu a pak teprve jsem díly slepil dohromady. Jednalo se o základní korpus, okraje spodního dílu, přední maska a také kapotáž motoru.

I když lepím díly kvalitním lepidlem na plastové modely (Revell), přesto je vhodné vyztužení spojů ze spodní strany lepidlem Chemopren. Toto vyztužení zabraňuje utržení lepených dílů v případě těžších karambolů na dráze.

Můžeme přikročit k návrhu podvozku pro tento model. Stavím jen jeden podvozek a tak si udělám papírovou šablonu přímo na ten jeden model. Protože budu obkreslovat tvar podvozku na mosazný plech použijí kladívkovou čtvrtku (180 g), na kterou si narýsuji osu. Poté položím karoserii na osu tak, aby byla středem souměrnosti karoserie a ostře ořezanou tužkou co nejpřesněji obkreslím spodní část karoserie na papír. Pochopitelně se mi nesmí karoserie pohnout.

Výkres podvozku doplním o pozici přední a zadní osy. Obě osy musí být kolmé na osu souměrnosti podvozku. Všimněte si, že podvozek v přední části končí ještě před přední nápravou. Je to prosté, podle pravidel nesmí vodítko přesahovat obrys karoserie a tak bude vodítko přišroubováno právě v místě přední osy. Jak si poradím s uchycením přední nápravy, to se dočtete v dalším textu.

Obkreslenou šablonu si vystříhnu a přenesu pomocí rýsovací ocelové jehly na připravený mosazný plech tloušťky 1 mm. Na plech si vyryji jehlou podélnou osu, šablonu položím osou na osu plechu a obkreslím měkkou tužkou. Poté opatrně přeryji obrys tužky ocelovou jehlou. Všimněte si, že na plechu jsou začerněné plošky. To provádím z toho důvodu, že lépe vidím, když vyryji rysky na černou plošku než jen na lesknoucí se mosazný plech. Začerňuji lihovou fixou.

A nyní je možno vyříznou potřebný díl podvozku pomocí lupínkové pilky. Hlavně je zapotřebí mít pořádně napnutý pilový list a také mít hodně jemné zuby. Já používám pilky na kov číslo 0 a 1, větší hodnoty jsou nevhodné pro tak tenký plech. Také řezejte na stolečku, který se dá k pilce koupit.

Po vyřezání základní desky podvozku je zapotřebí pečlivě zapilovat okraje podvozku. Přitom neustále kontrolujeme desku se tvarem spodní části modelu. Není to moc estetické, když podvozek výrazně přesahuje přes obrys karoserie.

Pravidla nařizují aby byl motor modelu v této kategorii uložen v ose modelu. Nevyhneme se tedy použití úhlového převodu (osobně jej nemám rád) a tak je zapotřebí vytvořit prostor pro tento převod. Pokusíme se zabít dvě mouchy jednou ranou. Vyřežeme otvor pro převodové kolo a zároveň vytvoříme držák, ke kterému bude připájeno čelo elektromotorku. Šířka výřezu bude 21 mm a tak si vyznačíme ryskami polohu na desce podvozku.

Opět budeme řezat lupínkovou pilkou a řežeme přesně v ryskách až k rysce, která je rovnoběžná se zadní osou a je 15 mm před ní. Zároveň můžeme vydůlčíkovat místa na podvozku, kde budeme vrtat otvor pro lepší přístup vzduchu do motorku.

Teď můžeme vyvrtat otvory v místech, kde jsme si důlčíkem vytvořili značky. Potřebujeme vyvrtat otvory o průměru 6 mm. Ať nás ani nenapadne vrtat přímo tímto vrtákem ! Nejprve si díry předvrtejte vrtákem o úprůměru 2 - 2,5 mm a pak teprve průměrem 6 mm. Na vrták netlačte, v mosazi to rádo ujíždí do strany. Proto musí být vrtáky stále ostré.

Po vyvrtání obou otvorů si vezměte lupínkovou pilku a prořezejte materiál mezi otvory. Pak dočista dopilujte jehlovými pilníky otvor do jeho tvaru. Nemusím upozorňovat, že jehlové pilníky je zapotřebí používat kvalitní. S tupým nářadím se barevné kovy opracovávají velmi špatně a hrozí nebezpečí úrazu.

Budeme ohýbat. Jak jsem napsal v prvním dílu, před zadní nápravou máme rysku 15 mm vzdálenou. Vezmeme si podvozek a upneme jej do svěráku tak, aby zmíněná ryska přesně lícovala s hranou čelisti svěráku. Připravíme se tak na ohnutí střední části výřezu směrem k nám (podle fotografie).

Tento ohyb neuděláme jinak než ve svěráku. Tady nám ohýbačka plechu není nic platná. Jak to provést co nejlépe ? Prostě tlačím na střední díl pilníkem, který je skoro tak široký jako výřez a tlačím co nejblíže místa ohybu. Poté, když je skoro ohnuto, vezmu špalík dřeva o tloušťce 20 mm a přes něj kladívkem doohýbám střed do kolmé polohy.

V této chvíli je vhodné vyvrtat do vzniklého držáku motoru otvor, kterým bude procházet hřídelka motoru s pastorkem. Nedoporučuji to dělat v rozbaleném stavu podvozku. Uložení úhlového převodu je velmi náročné a jakákoli nepřesnost má vliv na životnost ozubených kol. Proto si rozměříme čelo na šířku na polovinu a ve výšce 10 mm od podvozku budeme mít střed díry. Odůlčíkujeme, předvrtáme 2,5 mm vrtákem a pak teprve vrtákem 6 mm. Vrtejte ze strany jak je na fotografii.

Podle výkresu si vyrobíme dva domečky ložisek z mosazného plechu tloušťky 1 mm. Otvory pro ložiska (kluzná na průměr 3 mm od ALS Racing) jsou o průměru 6 mm. Vrtejte přesně.

Z pásku mosazného plechu 1 mm si odstřihneme nůžkami na plech obdélník 10 x 30 mm a vyrobíme si držák vodítka. Protože model monopostu má poměrně vysokou světlou výšku, je zapotřebí ohnout držák do tvaru roztaženého písmene Z. Proveďte to podle plánku a fotografie napoví.

Přikročíme k zapájení domečků na podvozek. Osa otvoru pro ložisko na domečku se musí krýt s osou zadní nápravy, kterou máme vyrytou na podvozku. Nejprve si domeček "nabodujeme" na několika místech a pak teprve připájíme. Platí stále - dvakrát měř jednou řež (vlastně pájej). Osobně pájím obyčejnou trafopájkou. Donedávna jsem měl pájku o příkonu 100 W dnes už jsem posílil na 125 W. Ale, mám klasickou ČESKOU pájku a ne "medvědobijky" ze supermarketů, které jsou určeny na pálení kravských paznehtů. A další věc - umím pájet. Proto nepotřebuji žádné superpájedlo za tisíce korun a které musím zahřívat 10 minut před samotným pájením.

Domečky jsou na svém místě a tak můžeme zapájet i kluzná ložiska. Ta pájíme jen s vloženou hřídelkou o daném průměru. Určitě budeme muset dopilovat otvory pro ložiska tak, aby hřídel byla kolmá na podélnou osu podvozku a rovnoběžná s deskou podvozku. Hlídáma dva směry a kontrolujeme odchylky posuvným měřítkem. I tady platí, pětkrát měř a jednou pájej.

Samozřejmostí je i to, že podvozek stále kontrolujeme jestli se nám při pájení nezkroutil. Tké nezapomítáme čistit spoje od pájecích přípravků a tavidel. Většinou používáme "trubičkové cíny", které okolí pájení pokrývají černou hmotou. Čistím ocelovým kartáčkem a lihem. Můžeme si připravit materiál na přední nápravu modelu. Přední náprava bude výkyvná a k tomu potřebujeme mosaznou trubičku 4/3 mm o délce podle rozchodu předních kol (43 mm), dva kousky trubičky 3/2 mm (10 mm) a dráty výpletu do jízdního kola. Nesmím zapomenout i na kousek 2 mm mosazného drátu na doraz. Dráty jsou ohnuty do pravého úhlu v délce podle výkresu.

Zapracujeme ještě na obou drátech, ze kterých bude "kývačka" přední osy. Podle výkresu je doohýbáme do tvaru písmene U. Nemusím zdůrazňovat, že dráty nesmí být ohnutím stočené do vrtule.

Oba dráty položíme k sobě a pořádně je spájíme dohromady. Fotografie je jistě dostatečně vypovídající, jak to udělat. Ještě teď je možno strovnat případné "pokroutky". Použil jsem pájecí kapalinu na nerez.

Připravíme si celou sestavu kývačky na pájení. Protože dráty z výpletu mají průměr asi 1,8 - 1,9 mm, je zapotřebí si je při sestavení s trubičkou 4/3 mm podložit kouskem kartonu o tloušťce 1 mm, abychom dráty zapájeli alespoň přibližně na střed trubičky.

Po spájení je zapotřebí dráty kývačky ohnout. Většinou to dělám odhadem podle světlosti podvozku a průměru kol. Vy se můžete řídit podle výkresu. Ohyb by měl být tak veliký, aby trubička s hřídelí a část drátů k ní připájených byly v rovnoběžné poloze s deskou podvozku když bude stát model na kolech. Dělám do dvěmi kleštěmi v ruce, můžete si pomoci i ve svěráku. Pozor však na zkroucení do vrtule.

Ještě než připájíme kývačku k desce podvozku je vhodné připájet k desce držák vodítka. Nejprve si držák "přikápnu" v jednom místě cínem, srovnám a pak přiletuji z druhé strany. Nakonec pořádně připájím držák na všech stranách. Samozřejmě očistím od kalafuny a pájecí pasty.

Nyní musíme udělat malou přípravu před konečnou montáží kývačky na desku podvozku. Připravím si dvě rozpěrné trubičky 4/3 mm podle rozchodu zadních kol. V mém případě jsou dlouhé 8 mm. Také z plastové destičky si odříznu dva 10 mm pásky dlouhé podle rozvoru kol modelu. Do každého pásku jsou vyvrtány dvě díry o průměru 3 mm, které mají středy od sebe vzdáleny podle rozvoru kol - 107,5 mm.

Do zadních ložisek nasunu hřídel a z každé strany nasunu ještě na hřídel rozpěrné trubičky. Pak na hřídel z každé strany nasunu plastový pásek až k trubičkám. Do trubičky kývačky nasunu také přední hřídel a i na tu nasunu plastové pásky na každou stranu hřídele. Nakonec na druhou stranu kývačky nasunu dvě trubičky 3/2 mm. Sestavu vidíte na fotografiích.

Na hřídel kývačky je zapotřebí ještě nasadit přední kola, která budete na modelu používat. Já jsem si vypomohl předními koly z monopostu, který jsem postavil už v červnu. Poté postavíme celou sestavu na rovnou podložku, která má nelepeny dvě příčky o výšce potřebné světlosti. Minimální světlost podvozku monopostu musí být 2,5 mm. Ještě můžeme naposledy před pájením zkontrolovat jestli není kývačka zkroucená a jestli se obě kola dotýkají destičky.

Nezbývá nic jiného, než že si zapájíme obě trubičky na základní desku podvozku.

Připravíme si doraz kývačky. Ten je zapotřebí k tomu, aby byla stále dodržena světlost podvozku pod přední nápravou. Ohnul jsem ji z mosazného drátu 2 mm do tvaru roztaženého písmene Z. Přibližné míry jsou na výkrese. Stále mám sestavu podvozku zajištěnu pomocí pásků a doraz položím do přibližné pozice na podvozek jako je na fotografii.

Doraz připájíme do zvoleného místa. Asi budete mít problém s tím, aby se vám drát nepohnul při pájení, já jej přidržuji pinzetou. Po celé kompletaci podvozek očistím drátěným kartáčem a případně zbytky omyji lihem. Kývačka má fungovat lehce, případné drobné vůle nejsou vůbec na škodu.