Diodový ovládač 1
Na této stránce jsem se rozhodnul pustit pár informací kolem ovládačů. Považuji tuto problematiku za tolik závažnou ale i opomíjenou, že jsem věnoval spoustu času tomu, abych přinesl pár informací a jednoduché návody, které hlavně pomohou začátečníkům.
V našich kroužcích automodelářů při DDM Větrník Liberec se snažíme naučit děti a mládež především stavět modely autíček na autodráhu a k tomu také musí začátečník postavit vlastní ovládač. Nemusím snad zdůrazňovat, že vše musí jezdit a fungovat hned na začátku. Také je potřeba si uvědomit, že do našich kroužků nechodí děti z nejlépe finančně situovaných rodin, ale především z rodin "středních" vrstev. Proto vynaložené prostředky na modelařinu nemohou dosáhnout závratných výšin. Z toho důvodu bych byl rád, kdyby ti movitější modeláři posuzovali tyto návody s nadhledem. Má-li někdo na zakoupení ovládače Parma Kit (1350,- bez odporu), ať si jej koupí, ale i ti ostatní chtějí jezdit. Tudy vedla má cesta.
Podíváme-li se do ceníku Parma pak zjistíme, že jen zakoupení odporu pro ovládač představuje sumu od 300,- do 430,- Kč. Naším cílem bylo dostat se na hranici 500,- Kč za celý ovládač. Vinutí vlastního odporu je časově náročné a také klade dost velké nároky na materiál. Proto jsem hledal jinou cestu. Vzpomněl jsem si na základy elektrotechniky, že na polovodičové diodě můžeme naměřit úbytek napětí při průchodu stejnosměrného el. proudu diodou. Vhodným řazením a kombinací diod lze jednoduchý ovládač vyrobit. Trochu může nastat problém s proudovým zatížením diod, ale to jsem v první fázi neřešil, protože mým cílem byl ovládač pro továrně vyrobené modely nebo modely stavěné u nás pro začátečníky s motory Falcon nebo Mabuchi 160. A tak vzniknul diodový ovládač.
TH01 Controller - diodový ovládač TH01 první generace
Na přiložených fotografiích můžete vidět TH03 Controller (ovládač TH03 třetí generace), který je již vylepšenou verzí prvních dvou generací. Návod se bude týkat ovládače první generace, na kterém se mi snad podařilo vychytat všechny mouchy.
Teď již víme, jak by mohl náš ovládač vypadat a je potřeba se seznámit s některými poznatky z elektrotechniky. Jako regulační prvek budeme používat polovodičovou diodu. Pochopitelně dnes budeme používat jen křemíkové typy, které mají větší rozmezí pracovních teplot a hlavně pracují i při menších rozměrech s velkými proudy. Pro náš ovládač budeme používat typy P600 nebo novější P1000. Diody P600 jsou určeny pro proudy až 6A (Amper), diody P1000 pro proudy 10A. Rozdíl je také v ceně P600 seženeme za cenu kolem 4,- Kč, kdežto P1000 již za cenu 10,- Kč a také ji nemají v mnohých i internetových shopech. Specifikace těchto diod je předurčuje pro použití jako usměrňovací diody. Nejsou to tedy rychlé spínací diody nebo tzv. shottkyho diody. V obchodě si řeknete, že chcete usměrňovací diody na 6 nebo 10 Amper.
Podstatou regulace je to, že kdy prochází elektrický proud diodou v propustném směru, pak lze za diodou naměřit úbytek elektrického napětí 0,6 až 0,7 V (voltů). Když zařadíme několik diod za sebou pak ten úbytek je x krát větší, kolik je za sebou diod připojeno. Následující obrázek vysvětlí více:
Tak teď již víme, že každá dioda navíc nám sebere 0,7 V napětí a tím vlastně opět snížíme počet otáček našeho elektromotorku. Diody řazené za sebou nám nahradí výkonový odpor v ceně 350,- Kč za cenu 10 diod P600, tj. celkem 40,- Kč. No a je na čase podívat se na celkové zapojení našeho ovládače:
Zcela jednoduché,nebo se snad mýlím ? No, a je na čase, připravit si vše potřebné k práci, ale hlavně materiál.
Omlouvám se za kvalitu fotografie. Odleva můžete vidět proužek oboustranného cuprextitu tl. 2 mm na spoušť, dva pásky z Merkuru pro držáky destičky s diodami a dvě distanční podložky, mosaznou tyčovinu se závitem M3 pro ložisko spouště, 2. variantu pažby pistolového ovládače, dvě destičky plošných spojů, 1. variantu pažby, uhlíkový kontakt spouště a nakonec fosforbronzový pružný držák uhlíkového kontaktu. Zatím zde nejsou kabely, banánky a také spojovací materiál.
Materiál tedy máme a asi nejprve začneme tím, že si vyřežeme z nějakého materiálu pažbu ovládače. Musí být z izolačního materiálu. Měl jsem v zásobě novodurové desky o tloušťce 5 mm, ale stejně tak vyhoví modelářská překližka nebo laminátová deska, plexisklo. Všechen tento materiál může mít tloušťku od 4 do 7 mm (není kritická). Ze stejného materiálu si vyřízneme i distanční podložky, které mají rozměry 10 x 10 mm a ve středu vyvrtanou díru o průměru 3 mm. Aby jste měli inspiraci, tak zde si můžete stáhnou soubor pažby, který obsahuje výkresy obou pažeb ve skutečné velikost v rozlišení 300Dpi.
Náhled na obě varianty pažeb
Když jsme si vyřezali pažbu podle našeho vkusu a distanční podložky ze stejného kusu materiálu, pak je potřeba si udělat i držáky . Použil jsem v tomto případě desetiděrový pásek z Merkuru, který jsem rozřezal na dva díly po 4 a pěti dírkách. Ten, kdo tuto možnost nemá, bude muset podle nákresu dole oba díly zhotovit.
Nyní máme základní montážní díly pohromadě a je potřeba vyrobit nosnou destičku pro diody a kontaktní plochu. K tomu použijeme jednostrannou desku cuprextitu.
Na tyto destičky je potřeba vytvořit obrazce plošných spojů, kterou budeme potřebovat na kontaktní dráhu a na připájení diod. Vhodný obrazec je možno nakreslit v nějakém grafickém editoru nebo je možno použít nějaký softík na kreslení plošných spojů. Já jsem náš obrazec vytvořil v programu Corel Draw. Když jsem jej dokončil, pak jsem jej vytisknul na průpisový papír z pokladních bloků na stranu, která propisuje. Nemusíte nutně použít pokladní bloky, může k tomu sloužit jakýkoli průpisový papír. Pozor, při návrhu, když nakreslíte plošný spoj tak, jako se něj díváte, jej nezapoměňte stranově otočit, protože budete pokládat tištěný obrázek na měděnou stranu destičky. Můj obrázek pro vás již bude stranově obrácený. A hlavně, musí být vytištěn na LASEROVÉ tiskárně.
Nesmíme zapomenout měděnou stranu destičky pořádně vyčistit. Použivám k tomu prášek na nádobí AVA a pak ještě destičku omyji v mýdlové vodě. Pak co nejrychleji destičku do sucha otřeme a již se měděné folie nedotýkáme prsty.
Destička je připravena a tak ji položíme měděnou folií na vytisknutý obrazec plošného spoje na průpisovém papíru a zarovnáme podle okrajových čar na obrázku.
Pak destičku zabalíme a papír zajístíme lepícími štítky. Jsme připraveni na nažehlení toneru.
Je potřeba si připravit místo, kde budeme nažehlovat. Potřebujeme kousek rovného stolu, na který položíme rovné prkénko, na které dáme jednou přeloženou utěrku. Ta takto připravenou plochu položíme destičku měděnou vrstvou nahoru.
A jdeme na to. Nastavíme si termostat žehličky na dva puntíky, necháme zahřát a pak asi dvě až tři minuty přižehlujeme papír s naneseným tonerem na měděnou folii destičky. Nezapomeňte vypnout napařování !
